Generační neshody existovaly vždy. Dnes se na trhu práce potkávají společně čtyři generace a je důležité pochopit, jak fungují a jaká jsou jejich očekávání, aby mohly na pracovišti efektivně spolupracovat. Co tyto generace charakterizuje a co můžeme udělat pro to, aby tato spolupráce byla harmonická a přinášela kýžené výsledky? Dozvíte se v tomto článku!

Každá generace je něčím jedinečná:

Baby Boomers (1943-1959):

Baby Boomers jsou nejstarší ze současných generací. Mají za sebou řadu životních zkušeností, pracovali v různých prostředích a prožili zásadní společenský vývoj, což vysvětluje jejich profesní přístup. Tato generace je typická intenzivním pracovním nasazením a respektem k hierarchii.

Generace X (1960-1980):

Pracovní morálka generace X je silná a z pohledu zaměstnavatelů patří k vysoce loajálním. Jsou cílevědomí, dokáží bez problémů respektovat pravidla a autority.

Mileniálové (1980-1999): Generace 1:

Generace Y má ve srovnání se svými předchůdci odlišný pohled na práci. Prioritou je pro ně kvalita života a mají silnou potřebu uznání. Díky tomu, že jejich práce dává smysl, kladou si náročné cíle a vyhledávají zajímavé a inspirativní příležitosti, má tato generace silnou potřebu se rozvíjet a zlepšovat své dovednosti.

Generace Z (>1999):

Pro generaci Z je typické prakticky neustálé propojení s online světem. Tito mladí lidé jsou extrémně nezávislí, nebojí se iniciativy ani neúspěchu, naopak v něm hledají poučení a novou cestu, která povede tentokrát správným směrem. Patří mezi nejaktivnější v oblasti inkluzivity, rozmanitosti a v přístupu k ekologickým otázkám. V této generaci najdeme i zajímavou podskupinu, známou jako generaci sněhových vloček (1995 – 2010). Jedná se o velmi křehké osobnosti, které věří ve svoji jedinečnost a neradi se vyrovnávají s názory, které jsou odlišné od těch jejich. Jsou ale také velmi kreativní a odvážní z hlediska implementace nových postupů.

Každá generace má svůj vlastní pohled na práci, firmy a hierarchii. Jsou odlišné, ale zároveň se doplňují, motivují a podporují. Zapojení různých generací je pro firmy bez ohledu na jejich velikost prospěšné. Kromě toho, že podporuje rozmanitost a inkluzi, posiluje navenek značku zaměstnavatele společnosti.

1. Prolomte bariéry stereotypů

Stereotypy se vyskytují všude v naší společnosti. Opravdu platí, že starší lidé neovládají technologie, což brzdí rozvoj firmy, a navíc by jejich adaptace mohla být obtížná a zdlouhavá? Mladší generace je sice považována za technologicky zdatnou, ale je skutečný důvod považovat ji za nedostatečně motivovanou, bez respektu k autoritě? Tyto stereotypy bohužel ovlivňují jak firmu, tak osoby, kterých se přímo týká. Jinými slovy, existuje celá řada stereotypů, které je třeba řešit. Při náboru je třeba zaměřit se na osobnost, talent a měkké dovednosti, nikoliv věk.

2. Co mladí lidé neznají a starší neumějí

Zkušenosti starší generace kombinované s dovednostmi mladších lidí se mohou také doplňovat. Zatímco první přinášejí mladší generaci své znalosti z oboru, mladší kolegové z týmu mohou přinést nové neotřelé pohledy na problematiku a zároveň se poučit z praxe zkušenějších kolegů.

3. Vzájemné hodnocení

Zajímavé může být zavedení systému zpětné vazby mezi zaměstnanci. Dojde-li k nějakým neshodám, mohou všichni probrat konkrétní problém efektivněji a otevřeněji. Tyto meetingy také mohou posílit pocit sounáležitosti a umožnit každému vyjádřit se k danému tématu.

4. Nekonečný zdroj nápadů

Není pochyb o tom, že starší generace má znalosti a zkušenosti, které je důležité uchovat, chránit a předat mladší generaci, například formou mentoringu. Na druhou stranu "digitální domorodci" vstupují na do pracovního světa s technologickými a akademickými informacemi, které mohou rovněž předat. Proč nezavést systém obráceného mentoringu, kdy by mladší generace předávaly své znalosti starším?

Generační spolupráce tedy není o tom, že se jedna generace přizpůsobí druhé. Fungovat bude jen tehdy, když se bude snažit o to, aby existovaly vedle sebe, vzájemně se doplňovaly, sdílely své jedinečné znalosti a dovednosti.