Zaměstnání nebo kontrakt?

Trh práce je v České republice stále silný a nabízí velkou řadu atraktivní kariérních možností. Nezaměstnanost je u nás dlouhodobě nízká a hodnota inflace se po kritických měsících opět dostala na příznivou úroveň. Vysoká poptávka po kvalifikovaných pracovnících pak společně s nízkou nezaměstnaností nahrává růstu mezd, zaměstnavatelé se snaží nalákat nové talenty na zajímavější mzdu i pracovní podmínky celkově.

 

Naprostá většina dospělé populace v České republice upřednostňuje práci v zaměstnaneckém poměru. Dává nám jistotu, častokrát nabízí také zajímavé benefity, případně možnost kariérního růstu. Existují ale další možnosti a jednou z nich je pracovat jako kontraktor, tedy jako osoba samostatně výdělečně činná. Co to znamená?

 

Zjednodušeně řečeno, kontraktor poskytuje své služby dalším subjektům, například tak, že se zapojí do některého z projektů, na kterých firma pracuje nebo se k tomu chystá. Poměrně běžný je kontrakting v IT, kdy společnost hledá odborníka – externistu, například pro vývoj nějakého softwaru nebo aplikace. Kontrakting se ale stále častěji objevuje i v jiných odvětvích, jako je například strojírenství, stavebnictví nebo lidské zdroje. Například v sousedním Německu je tato forma spolupráce nesmírně populární, téměř třetina dostupných pracovních pozic je na kontrakt.

 

Jak jsme si už řekli výše, mezi nejdůležitější výhody hlavního pracovního poměru uvádí lidé větší jistotu, stabilitu a možnost dlouhodobého zaměstnání. Máte jasně definované úkoly i nástroje, které k práci využíváte. Zaměstnavatel za vás odvádí zdravotní a sociální pojištění, poskytne vám dovolenou a další zaměstnanecké výhody, na které jako externí dodavatel služby nárok nemáte.

Oproti tomu externisté si vybírají projekty, na kterých budou pracovat, klienty, se kterými spolupráci navážou a nejsou obvykle vázáni na konkrétní místo pracoviště ani na pracovní vybavení jejich klienta. Finanční odměna kontraktorům bývá vyšší, než jakou byste získali jako zaměstnanec, což vám dává možnost kompenzovat absenci standardních benefitů.

 

Jako zaměstnanec získáváte měsíční mzdu, jako kontraktor si pak účtujete denní sazbu, takzvaný Man-Day Rate. Příjem kontraktora tak může být v závislosti na jeho zkušenostech a poptávce vyšší o několik desítek procent.

 

Solidní zaměstnavatel vám rovněž nabídne možnosti kariérního rozvoje, vzdělávání, případně různé kurzy a certifikace. To vám přináší šanci na budoucí povýšení a postup v kariéře. Mnoho společností má předem definované kariérní cesty a mentorské programy, které vám pomohou v osobním růstu v rámci společnosti, obvykle nějakým konkrétním směrem. Jako kontraktor je váš kariérní rozvoj zcela ve vašich rukách. Sami si vyberete, které dovednosti budete rozvíjet a kterých projektů se ujmete, a to i v případě, pokud například uvažujete o kompletní změně oboru. Znamená to však také, že musíte investovat do vlastních školení a certifikací, což může být časově i finančně náročné. Na druhou stranu tak získáte zajímavé a pestré pracovní portfolio a schopnost rychle se přizpůsobit měnícímu se trhu.

 

Pokud byste se zeptali kontraktorů, co na svém způsobu práce oceňují nejvíc, pravděpodobně nejčastěji uslyšíte slovo svoboda, volnost a dobré výdělky. Kontraktor je sám sobě šéfem, jediným jeho závazkem je dodat včas a v požadované kvalitě službu, která byla objednána. Jak ale získá svůj první projekt? A co potom, když projekt skončí?

 

Souhlasím s tím, že získat první projekt může být výzva. Nicméně možností, jak se o projektech dozvědět je více. Některé společnosti inzerují příležitosti pro externisty na běžných pracovních portálech, existují i další portály, které se zaměřují přímo na pracovní pozice na kontrakt. Samozřejmostí jsou sociální sítě, zejména pak LinkedIn a velmi praktické je navázat spolupráci se zprostředkovatelem – konzultantem v personální společnosti, která má kontrakting ve svém portfoliu služeb – jako například Hays.

 

 

Rozhodněte se, jaké služby budete poskytovat, kdo může být vaším potenciálním zákazníkem. Ověřte si, jaká je ve vašem oboru poptávka, je také dobré mít povědomí o konkurenci.

 

Dalším krokem je získání živnostenského listu – druh živnosti závisí na službě, kterou hodláte poskytovat. Například dodavatelé IT služeb obvykle provozují živnost volnou, externistů v účetním poradenství nebo například ve stavebnictví se pak týká živnost vázaná.

 

Jako podnikatel se musíte zaregistrovat k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Po registraci živnosti byste měli nahlásit zahájení činnosti u vaší zdravotní pojišťovny a České správy sociálního zabezpečení do osmi dnů.

 

Existují podmínky, při jejichž splnění je registrace k DPH povinná, můžete se ale rozhodnout registrovat se k DPH dobrovolně. To pro vás bude výhodné, pokud budete obchodovat s plátci DPH a budete si chtít odpočet DPH uplatnit.

 

 

Volba mezi zaměstnaneckým poměrem a externí spoluprací nakonec závisí na vašich osobních preferencích, kariérních cílech a finanční situaci.

Věřím, že nyní máte o rozdílech a výhodách zaměstnaneckého poměru a kontraktingem lepší přehled a můžete se rozhodnout pro možnost, která nejlépe vyhovuje vašim cílům a potřebám.