Jak založit IČO

Dospěli jste ve své kariéře do fáze, kdy přemýšlíte, zda je zaměstnání formou hlavního pracovního poměru pro vás opravdu tou nejlepší možností? Možná upřednostňujete větší svobodu, kterou vám může přinést podnikání. Níže vám přinášíme podrobný přehled, jaké kroky, náležitosti a povinnosti vás čekají, chcete-li se stát osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ).
 
Rozdělení jednotlivých živností je specifikováno v zákoně č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Živnosti se dělí na ohlašovací a koncesované, do ohlašovacích pak patří živnost volná, řemeslná a vázaná.
 
Založit si živnost v České republice může osoba, která dosáhla věku 18 let, je způsobilá k právním úkonům a zároveň je trestně bezúhonná. Pro provozování volné činnosti není stanovena žádná odborná způsobilost a spadá sem velké množství kvalifikovaných činností. Na Portále živnostenského podnikání najdete všechny důležité informace, včetně odkazu na elektronickou podatelnu.
 

Chci si založit IČO

Identifikační číslo osoby (IČO) potřebuje každý, kdo se rozhodne, že bude podnikat jako fyzická nebo právnická osoba. Jako fyzická osoba žádající o registraci budete potřebovat
 
  • Občanský průkaz
  • Vyplněný formulář Žádost o živnostenské oprávnění, který získáte na živnostenském úřadě nebo na webu živnostenského úřadu
  • Dokumenty, kterými doložíte vaši odbornost, žádáte-li o jinou živnost, než volnou, které je nutné úředně potvrdit, například na CzechPointu
  • Správní poplatek ve výši 1,000 Kč, respektive 800 Kč, zakládáte-li živnost elektronicky prostřednictvím Portálu živnostenského podnikání)
 
Po dodání všech údajů a dokladů má živnostenský úřad 5 dnů na to, aby vás zapsal do živnostenského rejstříku. Následně získáte výpis a IČO.
 

Živnostenské oprávnění vs živnostenský list

Živnost lze provozovat pouze na základě živnostenského oprávnění, které nahradilo dřívější živnostenský list. Je-li zapotřebí oprávnění k živnosti doložit, živnostenský úřad vydá Výpis z živnostenského rejstříku, který obsahuje vaše údaje jako OSVČ se seznamem všech vašich živnostenských oprávnění.
 

Sídlo podnikání

Zákon stanovuje každému podnikateli mít sídlo podnikání. Může být pouze jedno a v případě fyzických osob je jím zpravidla vaše adresa bydliště. Zákon ovšem toto místo nijak blíže nespecifikuje, jedná se však o oficiální korespondenční adresu, kterou využívají úřady pro komunikaci s vámi. V případě, že jako sídlo zvolíte jinou adresu než adresu vašeho trvalého bydliště, je zapotřebí doložit také úředně ověřený souhlas majitele nemovitosti.
 
Další možností je také virtuální sídlo, které vám mohou zprostředkovatelé zajistit na prestižních adresách, aniž byste byli nuceni zveřejňovat vaše bydliště. Ve virtuálním sídle máte obvykle 24 hodinový přístup k poštovní schránce a měsíční náklady na virtuální sídlo se pohybují v průměru okolo 200 korun.  
 

Datová schránka

Zákon také ukládá živnostníkům povinnost mít zřízenou datovou schránku. V některých případech je schránka vytvořena automaticky po založení živnosti, pokud to není váš případ, můžete podat žádost o zřízení datové schránky. Její založení a používání je zdarma.
 

Jaké povinnosti mám jako OSVČ

Pokud bude podnikání vaší hlavní činností, je nutné, abyste od prvního měsíce založení živnosti platili zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Výše těchto záloh se každoročně mění, v roce 2025 je minimální záloha na zdravotní pojištění 3,143 Kč a na sociální pojištění pak 4,759 Kč, přičemž pro nové živnosti platí nižší vyměřovací základ a minimální záloha činí 3,399 Kč.
 
Dobrovolně si také můžete platit měsíční pojistné na nemocenské pojištění, jehož minimum je pro rok 2025 stanoveno na 243 Kč.
 

Paušální daň

Praktickou možností pro OSVČ, které mají roční příjem zhruba od 670 tisíc korun, je pak paušální daň, při nižších příjmech se placení paušální daně nevyplatí. Jedná se o jednu částku, která obsahuje minimální zdravotní pojistné, minimální sociální pojistné a daň z příjmu. Plátci paušální daně nemusejí podávat daňové přiznání a pojistné přehledy.
 
Daňový paušál je rozdělen na tři pásma, která jsou určena výší příjmů v kalendářním roce a podle toho, jaký výdajový paušál by OSVČ mohla uplatnit. Výdajový paušál představuje procentuální částku, kterou lze odečíst od příjmů.
 
První pásmo: 
Roční příjem: do 1 / 1,5 / 2 mil. Kč
Výdajový paušál: 60 % nebo 80 %
Výše daně: 8,716 Kč
 
Druhé pásmo: 
Roční příjem: do 1,5 / 2 mil. Kč
Výdajový paušál: 60 % nebo 80 %
Výše daně: 16,745 Kč
 
Třetí pásmo: 
Roční příjem: do 2 mil. Kč
Výdajový paušál: 40 %
Výše daně: 27,139 Kč
 
K paušální dani se můžete přihlásit za předpokladu, že nejste plátci DPH, vaše příjmy nepřesahují 2 miliony korun za kalendářní rok, nejste v insolvenčním řízení, nejste společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Více podrobností k daňovému paušálu naleznete zde.
 
Pokud si nejste jistí, zda se vám paušální daň vyplatí, doporučujeme využít online kalkulačky, které jsou k dispozici na internetu, například zde.
 

Výdajový paušál

Výdajový paušál neboli paušální výdaje je stanovené procento z příjmů, kterými si můžete snížit své daňové závazky. Velmi jednoduše lze říci, že jde o fiktivní výdaje, které můžete jako OSVČ legálně uplatnit.
 
Podle toho, jakou činnost vykonáváte, si můžete snížit základ daně o 30 %, 40 %, 60 % nebo 80 %. Výši paušálního výdaje určuje vykonávaná činnost, přičemž ji lze vždy uplatnit do zákonem stanovené maximální roční výše.
 
Většina živnostníků uplatňuje 60 % paušál, přičemž maximální částka, kterou si ročně můžete odečíst, je 1,2 milionu korun. Výdajový paušál je vhodné využít tehdy, kdy jsou reálné náklady nižší. Pokud ovšem tuto částku přesáhnete, je nutné veškeré doklady a nákladové položky evidovat.
 

Daň z příjmu

Daňovým rezidentem ČR se stáváte, máte-li na území republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržujete (alespoň 183 dní v roce).
Nejste-li plátcem paušální daně, je nutné podávat jednou ročně (nejpozději 1. dubna) daňové přiznání a hradit daň z příjmů, kterých jste v daném kalendářním roce dosáhli. Základ daně tedy tvoří vaše příjmy po odečtení vynaložených nákladů. Existují dvě sazby daně z příjmu, které určuje výše základu daně:
 
15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy
23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy  
 

OSVČ a DPH

Povinným plátcem daně z přidané hodnoty se stáváte, přesáhnou-li vše příjmy za uplynulých 12 měsíců 2 miliony korun. Většiny kvalifikovaných profesí, včetně služeb IT specialistů, se týká sazba 21%.
 
K platbě DPH se registrujete na finančním úřadě sami a můžete tak učinit kdykoliv v průběhu roku. Je dobré si dosažení limitu dvou milionů korun hlídat, aby nedošlo k tomu, že vás Finanční úřad upozorní na konci roku, může totiž DPH dopočítat také zpětně až do období, kdy k dosažení limitu došlo.